Full Text: Příběh Dvou Zlých Myší
One story, four ways to read it
Every story comes in its original version plus several simplified reading levels, so it grows with your child.
The original text is the full story with rich vocabulary and descriptive language, ideal for reading aloud together and for kids who are ready for longer sentences.
The simplified levels retell the same story in shorter, simpler sentences matched to your child's stage. Ages 2-6 uses a few short sentences per scene, perfect for first time readers. Ages 4-8 adds simple dialogue and everyday vocabulary for kids beginning to follow along. Ages 6-10 keeps the language accessible while bringing back more of the story's detail, a natural bridge to the original.
Start at the level where your child is comfortable, and move up when they're ready. Hearing the same story told in richer language each time is one of the best ways to build vocabulary in any language.
Original Text: Příběh Dvou Zlých Myší
Byl jednou jeden velmi krásný domeček pro panenky; byl z červených cihel s bílými okny a měl opravdové mušelínové záclony, vchodové dveře a komín.
Patřil dvěma panenkám jménem Lucinda a Jane; alespoň patřil Lucindě, ale ta nikdy neobjednávala jídla.
Jane byla kuchařka, ale nikdy nevařila, protože večeře byla koupena hotová, v krabici plné hoblin.
Byly tam dva červení humři a šunka, ryba, pudink a nějaké hrušky a pomeranče.
Nešly sundat z talířů, ale byly nesmírně krásné.
Jednoho rána Lucinda a Jane vyjely na projížďku v kočárku pro panenky. V dětském pokoji nikdo nebyl a bylo tam velmi ticho. Pak se ozvalo malé škrábání a šustění v rohu u krbu, kde byla díra pod soklem.
Tom Thumb na chvíli vystrčil hlavu a pak ji zase rychle schoval.
Tom Thumb byl myšák.
O chvíli později vystrčila hlavu i jeho žena Hunca Munca; a když viděla, že v dětském pokoji nikdo není, vyšla na linoleum u krbu.
Domeček pro panenky stál na druhé straně krbu. Tom Thumb a Hunca Munca opatrně přešli přes koberec. Zatlačili na vchodové dveře – nebyly zamčené.
Tom Thumb a Hunca Munca šli nahoru a nakoukli do jídelny. Pak radostně zapískali!
Taková krásná večeře byla prostřena na stole! Byly tam cínové lžičky, olověné nože a vidličky a dvě panenkovské židle – všechno tak pohodlné!
Tom Thumb se hned pustil do krájení šunky. Byla krásně lesklá žlutá, protkaná červenou.
Nůž se zkroutil a poranil ho; strčil si prst do úst.
„Není dost uvařená; je tvrdá. Zkus to ty, Hunca Munca.“
Hunca Munca se postavila na svou židli a sekala do šunky dalším olověným nožem.
„Je tvrdá jako šunky v lahůdkářství,“ řekla Hunca Munca.
Šunka se s trhnutím odlomila z talíře a skutálela se pod stůl.
„Nech to být,“ řekl Tom Thumb; „dej mi nějakou rybu, Hunca Munca!“
Hunca Munca zkoušela jednu cínovou lžičku za druhou; ryba byla přilepená k míse.
Pak Tom Thumb ztratil trpělivost. Položil šunku doprostřed podlahy a udeřil do ní kleštěmi a lopatkou – bum, bum, prásk, prásk!
Šunka se rozletěla na kousky, protože pod lesklou barvou byla vyrobena jen ze sádry!
Pak nebylo konce vzteku a zklamání Toma Thumba a Huncy Muncy. Rozbili pudink, humry, hrušky a pomeranče.
Protože ryba nešla sundat z talíře, dali ji do červeného horkého papírového ohně v kuchyni; ale ani ten ji nespálil.
Tom Thumb vylezl na kuchyňský komín a podíval se ven na vrchol – nebylo tam žádné saze.
Zatímco byl Tom Thumb na komíně, Hunca Munca měla další zklamání. Našla na pultu malé plechovky s nápisy – Rýže – Káva – Sago – ale když je otočila vzhůru nohama, nebylo uvnitř nic než červené a modré korálky.
Pak se ty myši pustily do všech možných neplech – zejména Tom Thumb! Vzal Janiny šaty z komody v její ložnici a vyhodil je z okna v nejvyšším patře.
Ale Hunca Munca měla šetrnou mysl. Poté, co vytáhla polovinu peří z Lucindina polštáře, si vzpomněla, že chce pro sebe péřovou postel.
S pomocí Toma Thumba odnesla polštář dolů a přes koberec. Bylo těžké vtlačit polštář do myší díry; ale nějak se jim to podařilo.
Pak se Hunca Munca vrátila a přinesla židli, knihovnu, klec pro ptáky a několik drobností. Knihovna a klec pro ptáky odmítly projít myší dírou.
Hunca Munca je nechala u krbu a šla pro kolébku.
Hunca Munca se právě vracela s další židlí, když najednou zazněl zvuk hovoru venku na chodbě. Myši se vrátily zpět do své díry a panenky vešly do dětského pokoje.
Jaký pohled se naskytl očím Jane a Lucindy!
Lucinda seděla na převráceném kuchyňském sporáku a zírala; a Jane se opírala o kuchyňský pult a usmívala se – ale ani jedna z nich neřekla ani slovo.
Knihovna a klec pro ptáky byly zachráněny od krbu – ale Hunca Munca má kolébku a některé Lucindiny šaty.
Má také nějaké užitečné hrnce a pánve a několik dalších věcí.
Malá holčička, které domeček pro panenky patřil, řekla,—
„Pořídím si panenku oblečenou jako policista!“
Ale chůva řekla,—
„Nastražím past na myši!“
Tak to je příběh o dvou zlobivých myších – ale nebyly zas tak moc zlobivé, protože Tom Thumb zaplatil za všechno, co rozbil.
Našel křivou minci pod kobercem; a na Štědrý večer ji s Huncou Muncou nacpali do jedné z punčoch Lucindy a Jane.
A velmi brzy každé ráno – než se kdokoli probudí – přichází Hunca Munca se svým smetáčkem a koštětem zametat domeček pro panenky!
