Full Text: Skřítkové a Švec
One story, four ways to read it
Every story comes in its original version plus several simplified reading levels, so it grows with your child.
The original text is the full story with rich vocabulary and descriptive language, ideal for reading aloud together and for kids who are ready for longer sentences.
The simplified levels retell the same story in shorter, simpler sentences matched to your child's stage. Ages 2-6 uses a few short sentences per scene, perfect for first time readers. Ages 4-8 adds simple dialogue and everyday vocabulary for kids beginning to follow along. Ages 6-10 keeps the language accessible while bringing back more of the story's detail, a natural bridge to the original.
Start at the level where your child is comfortable, and move up when they're ready. Hearing the same story told in richer language each time is one of the best ways to build vocabulary in any language.
Original Text: Skřítkové a Švec
Byl jednou jeden švec. Byl poctivý a pracovitý, ale byl velmi chudý. Časy byly zlé a on byl stále chudší a chudší.
Nakonec měl dost kůže jen na jeden pár bot, takže jednoho večera kůži nastříhal.
„Teď,“ řekl, „jsem připraven začít pracovat ráno. Vstanu brzy a tyto boty udělám.“
Pak se pomodlil, šel spát a spal v klidu.
Ráno vstal brzy, aby začal pracovat. Jak byl překvapený, když našel boty hotové na stole! Pečlivě si je prohlédl, ale nebyl v nich ani jeden špatný steh. Kdo to udělal? Ani netušil.
Brzy přišel muž, aby si koupil boty. Pár byl tak dobře udělaný, že ho koupil za dobrou cenu. Za tyto peníze si švec koupil kůži na dva páry bot.
Tu noc je nastříhal. Ale druhý den je nemusel dělat. Práce byla pro něj hotová v noci.
Tyto dva páry bot prodal a koupil kůži na čtyři páry. Ty nastříhal tu noc a našel je hotové příští ráno.
Tak to šlo dál. Práci, kterou začal jeden den, našel hotovou druhý den. Musel jen koupit kůži a nastříhat boty.
Jedné zimní noci švec nastříhal několik párů bot. Pak, místo aby šel spát, řekl své ženě:
„Drahá, rád bych zjistil, kdo nám každou noc pomáhá. Co kdybychom zůstali vzhůru a sledovali?“
Jeho žena souhlasila. Tak nechali svíčku hořet. Schovali se v rohu místnosti. Když hodiny odbily dvanáct, přišli do místnosti dva malí skřítci. Posadili se na ševcův stůl a začali pracovat. Šili tak dobře a tak rychle, že boty byly brzy hotové. Pak seskočili dolů a odešli.
Druhý den ráno řekla žena:
„Miláčku, tito malí muži nám tolik pomohli a já bych pro ně chtěla něco udělat. Musí jim být zima, když běhají v tak tenkých košilích. Ušiji jim nějaké oblečení a upletu jim ponožky. Prosím, udělej každému skřítkovi pár bot.“
„To udělám a rád,“ řekl její manžel.
Tak se pustili do práce a udělali oblečení a boty. Tu noc nedali na stůl žádnou práci. Místo toho tam položili dárky. Pak se schovali, aby viděli, co malí muži udělají.
O půlnoci přišli skřítci. Vyskočili na stůl, očekávajíce, že najdou kůži nastříhanou pro ně, aby z ní udělali boty. Nebylo tam nic než krásné malé oblečení. Skřítci se na ně dívali s úžasem. Cítili měkkou látku a strčili ruce do malých kapes.
Nakonec se oblékli a skákali a tančili radostí. Přes stoličky a židle šli, zpívajíce:
„Kdo se bude divit naší radosti?
Šťastní malí muži jsme,
Dobře oblečení, jak vidíte.“
Nakonec vytančili z místnosti a už se nikdy nevrátili. Nicméně švec, který byl laskavý k těm, kteří mu pomohli, už nikdy nebyl chudý. Dokud žil, on a jeho žena žili dobře z výroby bot.
